Štítky

středa 25. prosince 2013

Project 52 - 2013


Začalo to adventním kalendářem, kdy jsem se poprvé snažila zachytit vánoční atmosféru. Byla jsem docela smutná, že to skončilo... Ovšem dneska Lucka navrhla, jestli se nezúčastníme tohoto projektu - všechny byly pro (i když některá dáma brblala :D). Tímto děkuji Lucce za  přeložení témat a vytvoření šablony :)

Na každý týden v roce je stanoveno téma, ke kterému se bude vázat daná fotografie. Některá zadání budou jednoduchá, u jiných se bude muset více přemýšlet. Každopádně to bude unikátní. Doufám, že se Vám to bude líbit a budete se těšit na další týden :)

P.S. pokud někdo nepořídí v daný termín fotografii na zadané téma, musí plnit jeden velice specifický úkol :D

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

52. týden - POSLEDNÍ


A je zde moje poslední fotka - chtěla jsem jí pojmout trochu veseleji, aby mi nebylo líto, že už to končí. Ze začátku se to trochu vleklo, ale pak to nabralo takový spád, že jsem se ani nerozhlídla a chyběly už jen 4 témata. Jsem strašně ráda, že jsem do toho nakonec šla a zároveň se musím pochválit, že se mi povedlo projekt dotáhnout bez jediného zaváhání. Byla to výzva a já jí dala ;-)

Fotka je ze Štědrého dne, kdy Ježíšek nadělil rodičům a babičce s dědou "Igráčky", které představují je samé :) Je poznat, že je to český výrobek :D U tatínka nefungovalo držátko (chybička se vloudila) a u maminky ten podstavec nebyl vůbec - což nebyla tedy chyba, ale když je to u všech, tak se trochu divíte :D Ale udělaly radost - Ježíškovi se to prý povedlo :)

Chci poděkovat "Mým fotoholkám", které mě do projektu přivedly a podporovaly, kamarádkám (Libušce, Páje, Magdě a Gabče), které mi pózovaly dle mého přání a Všem ostatním, kteří projekt sledovali :) Díky němu jste se o mě třeba i něco málo dozvěděli ;-) Pokud jste to četli rádi, můžete sledovat projekt i nadále - jsou zveřejněna témata pro další rok a já můžu použít oblíbenou hlášku ze seriálu "Jak jsem poznal Vaši matku" -  "CHALLENGE ACCEPTED" neboli Výzva přijata ;-)


51. týden - ROZKOŠNÝ


Jak jsem řekla, chci poslední témata dojet ve Vánočním duchu. Tak jsem byla moc ráda, že jsem to splnila. V úterý jsme měly předvánoční sraz s Pájou a Magdou. Pája si pro tuto příležitost vyrobila úplně boží náušnice. Napadlo mě, že bych si je udělala na Vánoční večírek.

Jen co jsem to řekla, tak mi Pája oznámila: " tak si rozbal můj dáreček". Ač vždy vydržím, si nechat dárečky od kamarádek pod stromeček (kdyby náhodou Ježíšek zapomněl), tak tentokrát jsem to porušila a vybalila o pár dní dřív :) Nicméně mi je všichni chválili - jsou fakt rozkošné :)


50. týden - MINIMALISMUS


Už se pomalu blížíme do konce. Jen dvakrát a rok 2013 budeme mít za sebou :) Proto se budu snažit nafotit v posledních "kolech" spíše Vánoční motivy, aby se mi na to hezky koukalo :) Maminka mi koupila rolničky, abych to mohla použít na dárky, ale pár mi jich zbylo, takže jsem je mohla krásně uplatnit. Jak v adventním kalendáři, tak tady :)

Ten zvuk co vydávají, je krásný :) Stačí zavřít oči a hned si vybavíte Vánoce :)


49. týden - SEN


Já a sny je kapitola sama pro sebe :) Dříve jsem si vedla dokonce i deníček, protože si většinu z nich pamatuji, ale nakonec jsem to nevydržela. Což je docela škoda. Pamatuji si, že se mi jednou zdálo, jak chci pomoci Jeníčkovi a Mařence utéct z Perníkové chaloupky. Nějak jsme se přetahovaly s ježibabou a já nakonec nasedla na koště a odletěla. Nicméně, proč si to pamatuji - jen co jsem odletěla, tak se na konci ukázalo "Pokračování příště" a já se probudila. A to ještě nebylo vše. Jen co jsem zase usnula, na začátku snu byla upoutávka "V minulém díle jste viděli" a rekapitulace nejdůležitějších okamžiků z minulého snu :D :D :D

Dále - kolikrát se mi zdá o někom, kdo se mi třeba následující den ozve, nebo ho v blízké budoucnosti potkám :) a nemluvím také o výsledcích sportovních událostí (např. vítězství tenistek ve FedCupu proti Ruskám nebo Sáblíkové na olympiádě - což se teda čekat dalo, no). Každopádně se nenudím - hodně to ovšem ovlivňuje co čtu (nejraději kriminálky - např. od Joa Nesbo) nebo na co se dívám. Takže kolikrát buď někdo vraždí mě nebo bojuji proti někomu ... Ale nestěžuji si - alespoň je to akční :D


48. týden - VZOR


Na toto téma jsem nespěchala, protože je hodně lehoučké a já na to měla celý víkend. Měla jsem připraveny k nafocení vánoční látky, oblíbenou záclonu a mnoho dalšího. Ovšem připravit si to můžete a nakonec je vše úplně jinak...

Ve čtvrtek jsem procházela FB a našla odkaz na "psi v nouzi". Tak jsem si říkala, že to trochu projdu, kdybych tam náhodou našla nějakou fenečku, které bychom se ujali. Nic jsem sice nenašla, ale nevím proč jsem dala do vyhledávače "daruji Cotonka" - jednala jsem rychle, ale byla jsem smířena i s tím, že to nemusí vyjít ... Nakonec mi v pátek ráno, než jsem šla do práce, přišla smska, zda jí chceme ...

Vím, že se jí bude stýskat, protože musela jít od své rodiny ze zdravotních důvodů majitelky, ale budeme se snažit jí dát všechno, co bude potřebovat a časem si na nás zvykne ...


47. týden - PŘEKVAPENÍ


V současné době nestíhám fotit přes týden - přeci jen, když jsem měla dva dny v týdnu volno, mohla jsem si to vše pěkně připravit. Ovšem teď se musím spolehnout pouze na víkend :) Nicméně alespoň přes týden vše pořádně promyslím a pak už je to otázka chvilky :)

Téma překvapení bylo opravdu překvapení :D Vůbec jsem netušila, co nakonec vyjde :) Samozřejmě všechny hned napadne Kinder vajíčko :) To byla poslední záchrana, tak jsem si dvě pro "jistotu" koupila :D Asi víte, jak to dopadlo :D Měla jsem spoustu nápadů, od zabaleného dárečku, přes návštěvu kamarádky, která to nečeká až po výherní los. Nakonec jsem zvolila to, co dělá každý z nás - něco si dáte do ruky a druhou máte prázdnou a čekáte, co si druhý zvolí :D Tímto děkuji Magdě za pózování ;-)


46. týden - AUTOPORTRÉT


Tento týden to byla pořádná výzva. Přeci jen je jednodušší fotit vše ostatní než sám sebe. Buď se musíte spolehnout na to, že udržíte foťák ve své ruce nebo použít stativ (či jinak příhodné místo). Já chtěla fotit venku a ještě ke všemu pevnou stovkou, takže stativ byl nevyhnutelný. Měla jsem hodně nápadů, jak to provedu, ale nakonec jsem chtěla, aby to bylo veselé (skoro jako já :) ).

Fotku jsem si nechala na víkend a měla štěstí, že v sobotu jsem nikam nešla a ještě svítilo krásné sluníčko. Tak jsem se trochu upravila a zabalila pár věcí. Zamířila jsem k nám do parku, našla si pěknou uličku, kde se domnívám, že nikdo nechodí a chtěla začít. A najednou si všimla, že mi chybělo držátko na stativ, které je třeba našroubovat na foťák. Vše jsem zase zabalila a vrátila se domů - není nad menší procházku :) Pak se vrátila na místo, zapíchla do země tyčku, abych odhadla, kam ostřit a šla na to. Běhala jsem k stativu minimálně 40x a už si připadala jak blbec. Pořád jsem nebyla spokojená, ale našla jsem tam jednu, kde jsem měla ostré oko, tak bylo rozhodnuto :)


45. týden - NEVIDITELNÝ


Měla jsem mnohem veselejší témata, než které jsem nakonec zrealizovala - otisk prstu na okně, průhledný lak mezi barevnými, kolečko od rozlitého kafe na stole, neviditelný plášť Harryho Pottera nebo mé oblíbené - otisky bot vedoucí z kaluže. Jako malá jsem vždy procházela louží a pak se bála, že mě někdo vystopuje, protože má speciální brýle, které vidí i ty otisky, které už uschnou ...

Nicméně jsem pak ve čtvrtek jela metrem a spatřila muže, který prodává Nový prostor a jak ho všichni míjejí ... Pro většinu z nás jsou tito lidé neviditelní - a nepatří mezi ně pouze žebráci a bezdomovci. Jsou to i postižení nebo jinak nemocní lidé. Přemýšlela jsem dlouho, co bych mohla udělat a napadlo mě se stát "Dobrým andělem". Je to sice jen kapka v moři, ale třeba to někomu může pomoci ...


44. týden - DETAIL


S fotkou do tohoto týdne jsem čekala na víkend, který jsem měla trávit s Veru a jejími dětmi. Musím říct, že dlouho jsem takový super víkend nezažila. V sobotu dopoledne jsem s celým kufrem plným věcí na tvoření nabrala směr Beroun. Už na zastávce jsem měla trochu stres, protože tam už autobus čekal, tak jsem se bála, že přijel dřív - naštěstí to byl planý poplach :)

Všichni tři mi přišly naproti a pomohly mi s mým nákladem :) Hned na úvod jsem rozdala malé dárečky a měla radost, že se líbily :) Celý víkend se nesl v pohodovém duchu - od super oběda, kdy už jsem se konečně oprostila od toho si dávat v restauracích pořád to samé; přes krmení kachen, které na mě po chvíli útočily; hraní her, kdy se opět projevila moje soutěživost; skvělé jednohubky a dort, které připravily děti; dlouhé povídání končící někdy po druhé ráno; skvělou pizzu, která byla lepší než v jakékoliv pizzerce; až po tvoření z korálků, které přineslo mnoho dárečků pro kamarády dětí a především pro jejich lásky ;-)

Bylo to prostě super a doufám, že to nebylo naposledy ;-) Moc a moc Vám děkuji :-*

43. týden - ROZDÍLY


Nápad jsem měla hned, takže záleželo už pouze na realizaci :) Rozdílů je kolem nás mraky - muž a žena, kočka a pes, den a noc, slané a sladké ... Takhle bych mohla pokračovat do nekonečna :) Já si vybrala něco, co v současné době je pro mě největší rozdíl - a to je tanec ...

Kamarádka Pája chtěla navštěvovat kurz Orientálního tance a já jsem vždy více tíhla k latině. Nicméně jsme si díky permanentce mohly vyzkoušet oboje a jakpak to dopadlo? Zapsaly jsme se na oba dva pravidelné kurzy :) Větší rozdíl asi nejde najít - jiné obleční, jiný původ tance, jiné boty a doplňky, jiná hudba :) Ale obojí jsem si zamilovala :)

P.S. - konečně jsem si pořídila taneční botky, které jsem vždycky chtěla :) Už jsem je i vyzkoušela a bude to boj, ale určitě si na ně zvyknu ;-)


42. týden - KRAJINA


Nevím zda to byl záměr nebo ne, ale téma pro tento týden krásně vyšlo na podzimní dobu :) Za okny se barví příroda do všemožných barev (od žlutooranžové, přes krásnou červenou až po hnědou) a člověk se může jen kochat. Nejsem žádný "krajinkář" - krajinu fotit neumím, jsem spíše na portréty, makro nebo sem tam pofotit neživé věci ... Nicméně to byla pěkná výzva :)

Moc ráda cestuji vlakem - především když mám tu  možnost si sednout k okénku (po směru jízdy) a dívat se na ubíhající krajinu ... Přeci jen všude nevedou silnice, cesty nebo stezky a když se k tomu přidá nádherně barevný podzim, je to krásná podívaná :)

Fotku jsem měla víceméně promyšlenou. Chtělo se jen dostat k opuštěné koleji, která je kousek od zastávky tramvaje "Krejcárek". Musím říct, že mi nebylo zrovna nejlíp procházet dírou v plotě a sama fotit na takovém opuštěném místě - tak jsem to sfoukla za 15 minut a radši vzala nohy na ramena :D

P.S. alespoň vím, kde v okolí můžu najít plné keře šípků :D


41. týden - ČOKOLÁDA


Tentokrát mohu chuť na čokoládu svést na projekt :) Mám jí ráda ve všech možných podobách - od horké čokolády se šlehačkou až po čokoládovou zmrzlinu s hoblinkami. Samozřejmě mám své favority, po kterých sahám nejradši - hořké čokoládové bonbony od Lindt, ledové kaštany nebo Kinder Schoko-Bons, které jsem použila do projektu :)

V tomto týdnu jsem se obklopila čokoládou víc, než jsem zvyklá :) Nejprve jsem si udělala výlet za kamarádkou Verčou a po obídku přišla vhod výborná horká čokoláda; dále maminka přinesla čokoládové pralinky od Lind plněné šampaňským krémem a prťavé bábovičky (bílá a tmavá čokoláda). V ledničce jsem dokonce vyštrachala ledové kaštany a večer je pěkně slupla :) Nicméně jsem měla v plánu nafotit Kinder Schoko-Bons, které v poslední době jsou náplní do mého adventního kalendáře :)


40. týden - SMYSLNÝ-NÁ


Zatím jsem neměla takový problém s tématem, jako v tomto týdnu. Pár nápadů se dostavilo, ale občas realizace byla trochu problematická. Nicméně mě napadalo v podstatě vše, co se týká našich smyslů - smyslná vůně, hudba, dotek, chuť a především pohled ...

Jsem ráda, že se Pája se mnou do toho pustila a stála mi modelem - ani jsem jí nemusela dlouho přemlouvat :) Ví, že ten projekt je pro mě hodně důležitý a jelikož patří mezi mé nejbližší, nesměla tu chybět - nicméně si zároveň vzpomenu, jak jsme se u focení nasmály :) Ač se to nezdá, tak vykouzlit smyslný pohled je hooodně těžký. Nakonec mě ještě vzala na vyhlídku, kam tedy většinou bere kluky, ale udělala výjimku ;-) Byl to opravdu krásný den a vůbec nelituji, že jsem nenafotila něco jiného :)


39. týden - MOJE OBLÍBENÁ-NÝ-NÉ


V projektu mám už hodně věcí, které by se daly zařadit do tohoto tématu - milovaného lemura, oblíbenou knížku, krásné tulipány nebo nepostradatelného plyšáka, který se mnou jezdí na každý výlet (minulý víkend jsem se pro něj musela dokonce i vracet). Proto jsem hledala něco dalšího - a právě to na mě kouká skoro z každého parapetu v našem bytě. Nejvíce tedy v mém pokoji a v kuchyni, kde se jim nejlépe daří - ORCHIDEJE :)

Doma jsme měli většinou jeden nebo dva kousky. To se ovšem změnilo od té doby, co se znám s kamarádkou Pájou, která je pěstuje :) Začalo to docela nevinně - v roce 2008 jsem poprvé navštívila výstavu orchidejí a od té další mi dělá společnost Pája. Je to naše malá tradice, kdy se v únoru či březnu sejdeme ve skleníku Fata morgana a obdivujeme jejich krásu... Všechno se pomalu nabalilo (jedna koupená ve slevě v Ikee, další na prodejní výstavě ...) a máme jich doma cca 18 :D

Do projektu jsem zařadila svou nejoblíbenější - za prvé má krásně puntíkovaný květ, za druhé patřila mezi mé první kousky a za třetí se jedná o kejku, neboli miminko, které pomalu rostlo na stonku jiné orchideje :)


38. týden - PERFEKTNÍ DEN


Perfektní den se nedá zachytit jen tak. Někdo k tomu, aby nazval den "perfektní", potřebuje obrovské zážitky nebo akce. Mě k tomu stačí jen maličkosti, které mi ten den hned zlepší - například řeknou, že mi to sluší, jdu si sednout s kamarádkami na pivko (nebo vínko :) nebo se mi povede fotka ...

Dnes je "perfektní den" na čtení. Venku leje jako z konve, mám volno z práce a hlavně vyšlo dlouho očekávané pokračování série o Robertu Langdonovi od Dana Browna. Tentokrát už čtvrté z názvem "Inferno", které se odehrává ve Florencii a je to spojeno s Danteho Božskou komedií. Tak jsem si udělala čaj, našla si nějakou hudbu, zalezla pod deku a pustila se do čtení. Po pár hodinkách jsem skoro na sté stránce, tak budu muset trochu ubrat, abych to nepřečetla za pár dní a nenadávala si :)


37. týden - SLZY


Slzy jsou projevem radosti, bolesti nebo dokonce nemoci. A takový zánět spojivek či alergická reakce není rozhodně nic příjemného (znám z vlastní zkušenosti ;-). Každopádně kvůli tématu jsem nechtěla nikoho rozplakat a na rozveselení jsem si netroufla - zbylo mi tedy šmejdění po bytě, co bych mohla použít místo toho. A nemusela jsem hledat dlouho :)

Na poličce mám otočný stojan s různými šperky. Hodně mě mrzí, že si v současné době nenajdu víc času na tvoření. Není to tak dávno, kdy jsem si v dlouhé chvíli vzala náčiní a během odpoledne vytvořila pár šperků nebo hledala inspiraci. Do oka mi padli andělíčci, jejichž tělíčko je tvořeno takovou malou tyrkysovou slzou - a nápad byl na světě. Pamatuji si, jak bylo těžké sehnat ty křidélka - musela jsem je objednat pouze na internetu a dnes jsou k dostání v každé prodejně korálků :) Není to vůbec těžké a můžete si ho vyrobit i VY ;-)




36. týden - NOC


Pokud nejste noční pták, tak můžete mít trochu problém :) Naštěstí je už brzy tma, takže se dá ulovit mnoho zajímavých snímků. O minulém víkendu jsme byly v Poděbradech a fotily se u fontány. Což bylo přesně to, co jsem chtěla zachytit. Fotka měla krásnou atmosféru, ale použít jsem jí nemohla - nebyla focena v daném týdnu (už jsem se trochu "hecla", že to chci dotáhnout do konce bez chybičky). I když holky jí chtěly jet přefotit, nebylo by to ono. Napadla mě tedy Křižíkova fontána :)

V pondělí jsem řekla mamince, jestli by nešla na představení s filmovou hudbou 20. století. Souhlasila, ale plán nám překazilo počasí. Byla strašná zima a pršelo. Hledala jsem další zajímavou produkci a hned mě padla do oka "MAMMA MIA". Ve čtvrtek jsme se tedy sebraly a vyrazily. Musím říct, že takových zahraničních turistů jsem fakt nečekala :) Než představení začalo, nejméně 8x nás zvaly do místního fastfoodu na domácí klobásu a české pivo (přeloženo do 4 jazyků). Představení bylo výborné a určitě se tam ještě vrátíme - tentokrát i s naší babičkou :)


35. týden - ZELENÁ


Hodně tvůrčí téma :) Zelená patří mezi mé oblíbené barvy a doma jsem vhodných objektů našla hned několik - mozaikovou lampu, kterou jsem vyrobila mamince; keramickou rybičku, do které sypeme domácí pražené mandličky (převážně na Vánoce); korálky přivezené s Německa; orchideje postavené na oknech v zelených  květináčích; Ikeáckou deku využívanou k focení miminek, pod kterou se krásně spí nebo domácí mojito ... Je toho mnoho, co jsem mohla vyfotit aniž bych se hnula z domu :)

Proto jsem si fotku šetřila na dámský víkend strávený v Poděbradech. Už před časem jsme se rozhodly, že něco musíme podniknout. Prohledaly jsme slevové portály a našly slušnou nabídku na ubytování na zámku. Jediný termín přicházející v úvahu, byl poslední prázdninový víkend. Ve čtvrtek už jsem se nemohla dočkat a v pátek jsme se v sestavě já, Pája, Magda a Gabča sešly na Černém mostě. Lucka, která měla jet taky, to na poslední chvíli odvolala (naneštěstí jí voucher nepropadá a využije to jindy ...).

Tři dny utekly jako voda - až mi bylo líto, že už to končí. Po této zkušenosti jsme se rozhodly, že musíme jezdit častěji. Za tu dobu jsme stihly: projít se po městě a okolí (kolonádu jsme přešly minimálně dvacetkrát, protože na poslední chvíli nám museli vyměnit hotelový pokoj za byt z důvodu havárie potrubí); užít si legraci při focení společných fotek; hrát společenské hry (opět jsem se projevila jako velmi soutěživý člověk ;-) oslavit Pavlínky svátek a připravit jí překvapení; projet se na lodičkách a v půlce se posilnit pivkem; zúčastnit se večerní prohlídky zámku, který je přestaven na univerzitu; navštívit místní zábavu; nikdy se netrefit do otevírací doby vinárny a vše spojit s dobrým jídlem a pitím :)

P.S. Kočky, děkuji za skvělý víkend ;-)


34. týden - BICYKL


Máme za sebou skoro dvě třetiny a do cíle chybí už jen kousek :) Tentokrát bylo téma bicykl. Měla jsem promyšlené dva návrhy, které bych ráda použila. Jelikož nevlastním kolo, napadlo mě vyfotit alespoň cyklostezku, která vede kolem silnice (je to vždy tak pěkně barevné) nebo ceduli, která na ní ukazuje.

Zrovna jdu z práce, na nohou boty na přezutí, abych si v tom lijáku neumáčela ty své, půjčený deštník a vidím tu cestu kousek od práce. Chvíli přemýšlím, jestli budu fotit a váhám, protože je fakt hnusně. Nakonec jsem to brala jako výzvu :) Stála jsem v obrovské louži, takže sandále totálně promočené, držela dvě tašky a deštník nad hlavou (stejně na mě pršelo) a snažila se ostřit. Musela jsem počkat, až přejede auto a trochu mi to zastíní, aby to více vyniklo :) Sice mi ujela tramvaj a byla jsem mokrá až za ušima, ale mě to nevadí :)


33. týden - ČERVENÁ-MODRÁ-BÍLÁ


Snažím se, aby mi fotka připomněla daný týden :) V tomto týdnu jsem měla možnost strávit pár dnů na chatě u maminčiny sestřenky. Jezdím tam možná od svých 12 let a pokaždé mě překvapilo něco nového :) Jednou zmizela maringotka, ve které spali, když to stavili; podruhé byly dodělané schody, potřetí chatička na nářadí ... V současné chvíli je to krásná chata, kam se vždycky na pár dní ráda podívám :)

Hledala jsem něco vhodného do tématu, ale byla docela bezradná. Ručník, který jsem se domnívala, že by tomu vyhovoval, byl nakonec oranžový :D Pak jsme vytáhli hru Svět a fotka byla na světě :) Hry mám ráda, i když v poslední době to není tak často, jak bych chtěla :)

P.S. - ta červená vyhrála a kdopak jí asi tak měl :D :D :D jinak nejsem vůůůůůůůůůbec soutěživá :D

32. týden - KRUH


Kruhy jsou všude kolem nás a člověk se tedy mohl při tomto tématu mohl krásně vyřádit. Mě hned napadl záchranný kruh, olympijský kruh, dopravní značky, nástěnné hodiny, kruhy ve vodě ... Jsou jich mraky :) Snažila jsem se najít i jiné kroužky :)

Zachytila jsem ty, které mám ráda, když se objeví na fotce :) Odborný termín je "bokeh", ale podrobnějším popisem Vás zatěžovat nebudu ;-) Snažím se, aby se jich pár ukázalo na každé fotce, ovšem těmto jsem "trošičku" pomohla :)

P.S. - podobnou fotku jsem zachytila po bouřce v neděli, kdy bych nemusela rozprašovat vodu na sklo, ale nemohla bych jí použít, protože nebyla nafocená v daném týdnu - a to se snažím dodržet :) Musela jsem jí přefotila o pár dní později :)

31. týden - SILUETA


Silueta mi dala trochu zabrat. Není moc možností, co by člověk vyfotil a nechtěla jsem se opičit s podobnou fotkou, jakou jsem použila v západu slunce. K mým pár nápadům (Hradčany, stínová zvířátka a obrys ptáka na skle) jsem poprosila "Strýčka Googla", co je ještě možné považovat za siluetu. Hrozně se mi líbil třeba líbající se pár v západu slunce, ale provedení by bylo horší :)

Nakonec to vyřešila návštěva ZOO :) Poprosila jsem Lucku, jestli by nechtěla jít, protože mi bude končit permanentka a byla by škoda to nechat propadnout. Přibraly jsme ještě Lenku a nakonec místo zvířátek, chytaly v ZOO fotku siluety do Projektu (Lucka čapla medvídka, co byl v kešce; já obrys ptáka na jednom z výběhu a Lenka pěkné stíny na zemi). Nicméně lemury jsme si nemohly nechat ujít ;-)


30. týden - SKLO


U tohoto tématu se člověk mohl pořádně vyřádit :) Sklo ráda používám ke tvoření a tak náš byt zdobí pár mých věciček - skleněný andělíček nebo zelená lampa. Každopádně to už jsem k focení použila, a proto se dívala po něčem jiném. Sklenici vína nebo kontejner na sklo se mi nezdálo dost vhodné a pak mě to napadlo :)

Když jsem byla malá, dostala jsem po tatínkovi hliněné kuličky (nebo mu je spíš zabavila) a mezi nimi bylo i pár "skleněnek" - které samozřejmě každý chtěl :) O ty jsem se bála hrát - nedovedla jsem si představit, že bych o ně přišla. Nakonec se mi někam rozkutálely a zůstala jen jedna jediná ...   

P.S. - co bych pro fotku neudělala - klidně se i válet v prachu na cestě, kde furt někdo chodí a čučí co tam dělám :)


29. týden - RODINA


Na téma rodina jsem se těšila, protože konečně donutím rodiče, abych si je mohla vyfotit :) Kromě pár fotek z Vánoc nebo rodinné dovolené, je skoro nikde na fotce nemám. Je to docela problematické, protože jak maminka přijde pozdě z práce, tak už na nějaké focení není nálada.

Počasí nám přálo a já naplánovala návštěvu parku kolem sedmé hodiny, kdy je nejlepší světlo. Nakonec se focení přesunulo na sobotu, protože rodičům začínala dovolená. To by ovšem nesmělo spadnout pivo z ledničky, které postříkalo celou kuchyň. Nicméně jsem zjistila, že mi tatínek stejně nedá svolení, aby jeho fotka byla na internetu a já musela vymyslet něco jiného :)

Měla jsem štěstí, že zrovna ten den jsem objevila v Tescu své jméno na Coca-Cole a nápad byl na světě :)  

28. týden - PŘÍRODA


Téma hodně jednoduché, až je složité :) Přemýšlela jsem, zda se vydám vyfotit nějakou květenu, ale zrovna na ní jsem neměla náladu. Nakonec to za mě rozhodla kamarádka Baruška, která mi zavolala, jestli něco nepodnikneme (je vtipné, že jsem jí chtěla volat tento týden také, protože jsme se dlouho neviděly). Zjistily jsme, že máme v úterý volno a mě automaticky naskočil plán - jít do Pražské ZOO :) Za prvé mělo být nádherně, za druhé upotřebím permanentku do ZOO a za třetí si s Baruškou pěkně popovídáme :)

Musím sklonit poklonu všem dobrovolníkům, kteří se zasloužili o to, aby se ZOO mohla otevřít co nejdříve. Sice tam bude ještě hodně práce, ale pomalu se to dostává do stavu, jako před povodní. Jen tak dál ;-)

Každopádně jsme si pěkně popovídaly, Baruška se kochala u slonů a já zase u lemurů :) Máme to pěkně rozdělený ;-) Tyhle pruhovaný zvířátka prostě zbožňuji a kolikrát mám tendenci si ho odnést v kabelce domů (nebo si ho alespoň poňuchňat) :)


27. týden - STARÉ VZPOMÍNKY


Nechtěla jsem vzpomínat na ty bolestivé vzpomínky, které se snažíte ze své mysli vytěsnit, přesto se tam pořád vracejí ... Zaměřila jsem se tedy na něco, co asi jen tak znovu nezažiji a měla jsem jasno :) Možnost být při tom, když SK Slavia Praha postupuje do Ligy mistrů. Začalo to zápasem se Žilinou a Slavia postoupila na penalty (kdo ví, jak by celá sezona dopadla, nebýt toho, že se postoupilo). Následoval dvojzápas s Ajaxem Amsterdam - ze soupeřova hřiště jsme si přivezli náskok jednoho gólu a vypadalo to hodně nadějně ...

Když jsem ten den šla na stadion, říkala jsem si, že tentokrát to musí vyjít. Další takovou šanci už možná nikdy nedostaneme. Ajax nás pořádně tlačil a nebýt "Čaroděje" Martina Vaniaka, který chytil několik 100% šanci soupeře, asi by se nám to nepodařilo. Po gólu Standy Vlčka jsme vedli, ale Ajax se nevzdal a vyrovnal. Naštěstí chvíli před konečným hvizdem zvýšil opět Standa a na stadionu propukla euforie, která se ještě zvýšila po konečném hvizdu ... Nepopsatelný zážitek ...



26. týden - OBLÍBENÝ OUTFIT


A jsme v půlce :) Uteklo to jako voda a já se můžu vrhnout do druhé části - je to krásný projekt a já se už nemůžu dočkat, až uvidím průřez celým mým rokem :)

Tento týden byl na programu oblíbený outfit. Nooo, nechtěla jsem nic fotit na sobě - se samospouští nejsem moc kamarád, tak jsem to vymyslela šalamounsky :) Pod pojmem outfit si představím vše, co má člověk na sobě - vč. doplňků. A tady jasně bodují moje hodinky, které miluji - dostala jsem je ke svým 25. narozeninám a téměř je nesundavám z ruky :) Abych se z toho jen tak nevykroutila, jsou vyfocené na mé oblíbené tunice, která mi připomíná jedno skvělé focení :)

P.S. jak už jsem zmínila - jsme v půlce, tak jsem na nich pěkně nařídila i poledne :)


25. týden - BALÓNKY


"Wilsone! Wilsone, promiň, nemohl jsem ..." aneb dojemná scéna z trosečníka, která se mi pokaždé vybaví, když vidím tuto značku :)

Tento týden nás čekalo veselé téma. Sice asi nejde moc experimentovat, ale mě to vůbec nevadilo. Měla jsem to pěkně promyšlené. Najdu si nějakou pěknou antuku a vyfotím dráhu tenisového míčku, jak se krásně kutálí (to vzalo za své, když jsem tu antuku našla - nebyla zrovna nejudržovanější). 

V pondělí jsem měla volno, tak jsem popadla půjčenou pevnou stovku a chystala se ven. V tu chvíli mi zavolala kamarádka Pája, jestli nemám čas, že jde z pohovoru a potřebuje to probrat :) Tak jsme se sešly a protože bylo nádherně, dřeply si pod strom a povídaly si skoro tři hodinky. Pomalu jsme musely přesunout na tu antuku, tak jsme se balily a během toho se stal Páje úraz. Otočila se na mě, aby mi něco řekla a šlápla do mega díry. Byla pořádně zarostlá, tak si jí nevšimla a vypadalo to na pořádný výron. Po chvilce to přestalo bolet, tak jsme se vydaly fotit. Měli tam, krásně udržované kurty, ale mě bylo jasné, že tam jít nemůžu (ani jsem nechtěla, protože na to pražilo sluníčko), ale všimla jsem si, že je tam starší hřiště na nohejbal, kam krásně doléhal stín. Jenže jak se tam dostat ... Nakonec jsem měla kliku a narazila na majitele, kterého jsem se zeptala, jak se dostat na to hřiště, načež odpověděl "přelézt" - no dělal si srandu, tak mě odvedl ke správci, že jsou tu slečny z Novy a přijely dělat rozhovor (pán snídal zřejmě vtipnou kaši) - nakonec nás tam pustili přes jednu kabinu a já si v klidu mohla pofotit :) Jak říkám - "Líná huba, holé neštěstí". 

Každopádně Páje do večera noha pěkně natekla, ale výron to zřejmě nebyl, za což jsem strašně ráda :)


24. týden - RŮŽOVÁ


Na téma jsem se těšila, protože jsem měla naplánované, co vyfotím. Bohužel realita vzala za své - chtěla jsem blejsknout moje první chlupaté ponožky, které mi nadělil Ježíšek. Jsou krásně růžové a pro téma jak dělané. Ač jsem je fotila na nohou nebo pověšené na prádelní šňůře, pořád to nebylo ono a začínala jsem být trochu naštvaná. Ani moje plyšové prasátko na kapesníky nešlo použít, tak jsem musela improvizovat :)

Mám ráda ruční práce, i když se k nim v poslední době moc nedostanu. Je to ale spíš pohodlností, než nedostatkem času. Při představě, že si musím všechno připravit a pak uklidit (a nedej bože, aby mi k výrobě něco chybělo), tak si radši jdu číst nebo upravovat fotky. Pokud se ovšem odhodlám, šáhnu nejraději po drátkách s korálky a vyrobím třeba brož ve tvaru motýla :)


23. týden - ZÁPAD SLUNCE


Zahlédnout v poslední době slunce byl nadlidský úkol. Skoro tři týdny byla zima, zataženo a poslední týden spadlo tolik srážek, až se z toho vyklubaly povodně. Nemůžu se dívat na to, co se stalo s pražskou ZOO :( Když si uvědomím, že jsem tam před týdnem byla s holkami na Canon Zoomu ... Je mi zle, když vidím ty fotky zatopených pavilonů, kterými jsme se v pohodě procházeli a schovávali před "trochou deště" ...

Nechtěla jsem sahat do archivu, tak jsem číhala, jestli se sluníčko neobjeví. Přece jen během týdne máte jen 7 možností k focení ;-) Měla jsem štěstí, že se protrhala obloha a na chvilku na nás vykouklo. Proto jsem ihned popadla foťák a šla fotit na balkon, který máme na západ (za což jsem vděčná). Použila jsem k tomu truhlík s pažitkou, která nám "krapet" vykvetla a chtěla zachytit sluníčko :) Dokonce mě to stálo i mokré ponožky ;-)


22. týden - NĚCO NOVÉHO


Co přesně definuje "něco nového"... Je to nákup, který si právě nesete z obchodu? Nebo hodinky, které jsou pro Vás nové, ale kupované např. před půl rokem? I ze starých věcí se dají udělat věci nové, takže možností kolem nás je spousta.

Měla jsem nápady dva - nafotit napůl zrekonstruovanou židli nebo koupit podvazek, který jsem chtěla půjčit kamarádce, až se bude v červnu vdávat (aneb něco půjčeného, modrého a NOVÉHO). Pak jsem jela na angličtinu a napadlo mě, co nafotím. Pokaždé se na lekci naučíme něco nového - ať jsou to slovíčka, fráze nebo gramatika. Zrovna v pondělí jsme naskočili na novou lekci, která se týká sportu, takže se mi bude určitě líbit a jedno z nových slov je "on the bench" neboli na střídačce :)


21. týden - TANEC


Moc pěkné téma. Měla jsem hodně nápadů, které bych mohla zrealizovat. Nafotit přebal oblíbeného filmu "Hříšný tanec" nebo vyrazit s holkami někam na diskotéku a vyblejsknout taneční parket plný barevných světel. Každopádně nic nebylo to pravé ořechové.

Pak jsem si vzpomněla na své botky do tanečních aneb jedny z mála vysokých bot, co vlastním. Pamatuji si, jak jsem je kupovala ještě u Stivala (byly krásně třpytkaté a ještě ve slevě). To jsem však ještě netušila, že  až na jednu lekci tanečních a jednu prodlouženou v nich odtančím celý kurz (vč. prodloužených) a stanou se i součástí dalších důležitých kroků v mém životě. Protančila jsem s nimi  maturitní ples, zkoušková období, absolutorium a státnice - nesměly chybět i na předávání diplomů :) Mám k nim citový vztah a i když už se netřpytí jako na začátku, mohu se na ně spolehnout, že mě nebudou tlačit nožky a vše ustojím :)


20. týden - NÁKUPY


Není nad to spojit příjemné s užitečným ;-) Člověk se může vymluvit na to, že si to tričko musel koupit, protože jinak by neměl aktuální fotku do tématu :) Přemýšlela jsem, co vyfotím - v kuchyni máme takový speciální bloček (dá se říci kouzelný). Vždycky, když na něj do čtvrtka večer napíšete nějakou dobrotu, jako zázrakem se to objeví v pátek v ledničce ;-) Já se snažila zachytit nákup nějak jinak a přišla na to díky vybalování kabelky ...

V půlce května se soustředím na den, který je proti rakovině (http://www.denprotirakovine.cz/). Prodává se žlutá kytička (měsíček lékařský) opatřená barevnou stužkou. Každý rok je jiná (nebo se to alespoň domnívám). Připíchnu si jí na kabát nebo na kabelku a mám radost, že jsem mohla alespoň trochu pomoci. Už se nám kytičky kupily na rámu obrazu, tak to maminka vymyslela jinak. Daly jsme je do košíku, kterému říkám "košík naděje". Některé jsou tam vícekrát, jiné zase pouze jednou a párkrát se nám stalo, že nemáme ani jedinou, protože jsme nesehnaly nikoho, kdo je prodával. Každopádně alespoň zde je vidět, že peníze jdou na správnou věc a dostane se především těm, co jí potřebují. Což se o některých sbírkách říci nedá ...


19. týden - DLOUHÁ EXPOZICE


V tomto tématu se můžete pěkně vyřádit. Jedna z věcí je nastavení foťáku :) Stačí jen přepnout do manuálního režimu, nastavit dlouhý čas a kouzlo je na světě :) Teď už jen vymyslet, co se do něj zahrne. Jsou klasická témata, která se pro dlouhou expozici vyloženě hodí - tekoucí vodopády, nádherné blesky protínající oblohu nebo projíždějící vlaky či tramvaje (vytvářejí v noci krásné neonové šmouhy). Ač jsem měla jasno, co nafotím, dostavily se i jiné nápady (alespoň jsem je chtěla vyzkoušet - zaostřit na hodinky a sledovat vteřinovou ručičku). Nicméně stejně jsem se vrátila k malování světlem ....

Chtěla jsem napsat jméno Majdinky. Původně jsem to dělala prskavkou, ale nedošlo mi, že dělá hodně světla a to se mi vůbec nelíbilo. Naštěstí mi padl zrak na baterku, kterou mám v pokoji pro všechny případy (nikdy nevíte, kdy vypnou proud). Nastavila foťák připevněný na stativu na 15 vteřin a šla jsem na to - byla jsem překvapená, že už první pokus nebyl špatný. Při úpravách mi bylo hodně smutno, ale splnila jsem si, co jsem chtěla - alespoň na chviličku jí přivolat pomocí kouzla zpět ...


18. týden - KNIHY


Knihy Vás odvedou do nádherného světa - ať už Vás zařadí moudrý klobouk do Nebelvíru; pomáháte Robertu Langdonovi vypátrat "Svatý Grál" nebo čekáte, jestli Lisbeth očistí své jméno - je to pokaždé zážitek. Miluji knihy, i když jsem si to dřív tolik nepřipouštěla :)

Vše změnil Harry Potter. Samozřejmě jsem nebyla hned v první vlně - všichni se mě ptali "Už jsi četla Harryho Pottera", a já na to odpovídala "Co, prosím?" nebo "To vůbec neznám" a tak podobně.  Možná by mě to i minulo (i když si to stejně nemyslím), nebýt mé spolužačky ze základky - Báry Žížalové :) Tenkrát jsem byla nemocná a půjčila mi první díl - že se to čte docela dobře a nemoc mi tak rychleji uteče. Ponořila jsem se do toho a bylo to tam :) Zamilovala jsem se do krásného příběhu a chtěla číst dál a dál. Problém byl ten, že v knihovně měly všechno rozpůjčované. Ještěže za chviličku byly Vánoce a Ježíšek mi nadělil (do té doby) všechny 4 díly. Pamatuji si, že jsem po nadílce nedělala nic jiného, než četla - dokonce jsem si našla takový ten držák na knihy z první třídy, abych mohla číst i u jídla. Stihla jsem to přečíst během vánočních prázdnin :)

Od té doby, pokaždé když jsem byla nemocná, začala jsem číst Harryho. Nebo jsem s tím začala, když měl vyjít nový díl -  hezky si všechno připomenout :) Mám takové pasáže, kam to musím dočíst a pak jsem zase v klidu - když se ve dvojce vysvětlí že Hagrid nepustil příšeru z Tajemné komnaty, nebo se ve čtyřce usmíří Harry a Ron :) Musím se ale přiznat - nedokázala jsem vydržet, až vyjde pátý, šestý a sedmý díl. Tenkrát jsem našla na netu jednu skupinu, která to překládala :) Nicméně - jakmile se Harry objevil na pultě v knihkupectví, byla jsem tam a vybírala si tu nejlepší knihu (aby nebyla zmačkaná, poškrábaná nebo ohnutý roh) a strávila tam cca půl hodiny :)


17. týden - NEJLEPŠÍ PŘÍTEL


Během ledna jsem si pročítala témata, která nás tento rok čekají a u nejlepšího přítele jsem měla jasno. Nafotím Majdinku, protože pes je nejlepší přítel člověka. Bohužel jsem tuto možnost nedostala. Nicméně o dalším člověku jsem měla jasno hned. Od základní školy si už na nejlepšího přítele nehraji, protože jsem se párkrát spálila. Každopádně jsem fotila jednoho ze svých nejbližších lidí - Libuška* - nedovedu si představit, že bych jí neznala :) Ani to nejde :)

Známe se od roku 2006, kdy jsme se potkali na xchatu v místnosti Hokej. Tenkrát jsem byla o trochu větší fanynka, než jsem teď :) Ihned mi padla do oka - byla vtipná a dalo se s ní mluvit o čemkoliv (což samozřejmě platí i v současné době ;-) Tenkrát jsem navrhla, že pojedeme na sraz hokejových fanoušků do Liberce. Nejdříve to vypadalo, že to neprojde, ale nakonec zafungovala moje "aura" a mohlo se jet :) Do teď si na tu akci pamatuji ;-) Samozřejmě i díky kompromitujícím fotografiím :D

O Libušce bych toho mohla napsat mraky :) Je to člověk, kterému jako první píši, když se mi něco povede, nebo si myslím, že se tomu zasměje ;-) neujdou jí i ty špatné zprávy ... Pokaždé se snažím jí přát k narozeninám chviličku po půlnoci - abych byla mezi prvníma :) Vím, že je na našem přátelství pár škraloupů, které vymazat nejde, ale nic není růžové :) Na ní se nedovedu zlobit snad ani pět minut :) Proto jí děkuji, že jsem si jí mohla zvěčnit do svého projektu :) Mám tě strašně ráda :-*

 P.S. - původně totiž chtěla figurovat v 45. týdnu - neviditelná :D což jsem jí zatrhla :D

16. týden - LÁSKA


Měla jsem v plánu, že nafotím super graffity zamilovaných robotů - je to nasprejované přes obrovskou zeď galerie Trafačka, kterou mám kousek od bytu. Ale říkala jsem si, že najdu něco lepšího. Dívala se kolem sebe a snažila se najít starší pár, který se drží za ruce a já bych je nenápadně vyfotila. Vždy se usměji, když vidím starou babičku, která jde se svým dědečkem a je na nich vidět, jak se mají rádi. Ovšem jako na potvoru, jsem je nikde neviděla :D

Další možnost byla moje oblíbená propiska. Je na ní napsáno "I ❤ ZOO" - což je samozřejmě pravda :) Strašně ráda se procházím pražskou Zoologickou zahradou. Pokaždé v ní najdu něco nového - i když je pravda, že už tak často nefotím (teda kromě lemurů - ty můžu fotit pořád :D - ale ještě nejsou venku :)

Ale řekla jsem si, že jedu o víkendu do Holandska, tak tam určitě něco nafotím. Hledala jsem zamilované páry, jak odpočívají nedaleko krásných záhonů s tulipány (kvůli krásnému pozadí, ale bez úspěchu :D). Původně jsem tedy chtěla použít fotku tulipánů, ale při vybalování dárků, co jsem přivezla, jsem si všimla líbajícího se páru na krásných pytlíčcích, do kterých dávají suvenýry :)


15. týden - ULICE


Tento týden jsem byla trochu zaneprázdněná - v pondělí angličtina, v úterý jsem šla s kamarády do kina na "Hostitele" (což jsem četla cca před 2 lety a byla zvědavá, jak se jim to povedlo). A ve středu mě čekalo vytržení osmičky. Z toho jsem byla docela nervní, i když vím, že ty horní jdou samy :)

Byla jsem ráda, že mě tam doprovodila babička. Poprosila paní doktorku, aby na mě dohlédla (objednaná jsem byla k panu doktorovi). Ten mi to chtěl řezat a dávat tam nějaký prostředek, který samozřejmě už nebyl hrazen pojišťovnou (mám pocit, že to bylo schválně). Jenže paní doktorka mu poradila, že to stačí pouze vytrhnout a dát skousnout tampon, aby to přestalo krvácet (že mi bylo špatně z anestezie, nemusím rozebírat :) Pak jsem frčela domů a na nějaké focení neměla ani náladu - hlavně jsem se mohla léčit zmrzlinou :) V pátek jsem se těšila na sraz s Baruškou, se kterou jsme se chystaly na výstavu motýlů. Takže fotky ulice žádné. 

A pak tu byl víkend - sobota patřila návštěvě "Muzea čokolády". Před časem jsem koupila voucher a sobota byla poslední den, kdy se to dalo využít, jelikož mám pak víkendy plné :) Krapet jsem si neuvědomila, že není muzeum jako muzeum. Bohužel to nebylo to v Celetné, které je o mnoho lepší. Pak jsem se rozloučila s babičkou a maminkou a šla lovit fotky do ulic (a také prodloužit platnost legitimace v knihovně) . Nejprve jsem nafotila asi 6 žlutých taxíků, které čekají na své pasažéry a dovezou Vás do ulice, kam potřebujete. Ale furt to nebylo ono. Vydala jsem do knihovny a něco si uvědomila - ten den bylo Derby pražských "S". Pamatuji si, že vždy máme pochod na Letnou a bylo rozhodnuto. Čekala jsem na ně na Staroměstském náměstí a blejskla "pár" fotek :) Kdyby nebylo derby, určitě bych nafotila něco v neděli, kdy jsme jely s holčinami na výlet do Plzně a bylo by tam o jednu fotku z Plzně více ;-) 


14. týden - JÍDLO


Sladké, slané, kyselé, hořké, pálivé, studené ... To je jen výčet pár slov, která mají co do činění s jídlem :) A já si pod nimi představím následující - sladkou čokoládu, slané tyčinky, kyselé okurky, hořký čaj, pálivé chilli a studenou zmrzlinu :) I když u Vás to bude určitě jiné ;-)

Každý má své oblíbené jídlo - to, které nikdy neodmítne :) U mě vedou především ta obyčejná - bramboráky, opečené škubánky, brambory na loupačku se solí, máslem a mlékem (kupodivu samé bramborové pochoutky :) Škubánky dělá maminka (abych nelhala), tak čtyřikrát do roka a většinou pouze tehdy, má-li dovolenou :) I když si nedovedeme představit jídlo bez masa - čas od času si od něj chcete odpočinout a v tu chvíli přijdou na řadu bramboráky (taky i tehdy, máme-li doma moc brambor :D). 

Samozřejmě oblíbených jídel mám spousta - hovězí plátky s rýží, zeleninové rizoto, pizza ... (ale to bychom tu byli dlouho ;-) Ovšem než začnete jíst, tak Vám ve většině případů musí "minutka" oznámit, že je vše hotovo a můžete se do toho pustit ;-)


13. týden - OBLÍBENÁ HRAČKA


Nejsem sice dítě, ale i tak mám pár oblíbených hraček - jako každý jiný :) Pro někoho jsou to modely letadel, dalšího učarovaly společenské hry nebo něco jiného. Mezi mé oblíbené samozřejmě patří IRMA (Canon 500D). Ač je to skvělá hračka, která pomáhá zachovat vzpomínky a můžete se dívat na svět jinýma očima, nemůžete se k ní v noci přitulit :) (i když proti gustu žádný dišputát)

Já mám oblíbené dva plyšáky. Jednoho jsem dostala ke svým patnáctým narozeninám. Strašně jsem si ho přála, ale na tehdejší dobu byl docela drahý :) Tak jsem si říkala, že ho možná dostanu jako dárek - když jsem ovšem viděla krabici od bot, nadšením jsem neoplývala. To trvalo ale jen chviličku, než jsem jí otevřela :) 

Toho druhého, kterého jsem použila pro fotku, jsem koupila na bleším trhu. Dala jsem za něj "celých" 30 korun s tím, že je jak nový, tak bych ho mohla někomu dát jako dárek. Rozmyslela jsem si to a zůstal u mě :) Když někam jedu, hned ho přibalím k sobě - přeci jen, jak je placatý, tak se všude vejde :) Doufám, že i za 50 let mi bude někde na blízku :)


12. týden - PÍSMENA


Jsou všude kolem nás :) Bez nich bychom si nemohli přečíst zajímavé knihy, jet na výlet nebo napsat někomu milou zprávu. Přemýšlela jsem co vyfotím. Chtěla jsem si trochu vyhrát - zavřela bych se na temné místo, popadla stativ a prskavku a napsala Majdinčino jméno ... Nicméně jsem změnila názor a tohle si nechám na jindy ...

Nafocení tématu jsem opět stihla ve svém pondělním volnu :) Před nedávnem jsem si udělala radost a pořídila kompletní sérii mého oblíbeného seriálu "Sex ve městě". Někdo ho sice nemusí, ale já u něj velice ráda usínám (dá se říci, že nejdu spát před jedenáctou - protože v tu dobu dávají dva díly za sebou na Prima LOVE).

Každopádně seriál "Sex ve městě" nemůžu srovnat se seriálem "PŘÁTELÉ", který je (a vždy bude) u mě na prvním místě :) U nich jsem vyrůstala a hlavně "docela" často používám jejich hlášky (Libuška ví ;-). Nebo si  v danou situaci vybavím určitou scénu :) Např. kamarádka řekla, že bude tetička a já dodala "nebo strejda" :D takže asi tak :D


11. týden - MALÝ A VELKÝ


Na téma "Malý a velký" jsem se těšila snad 5 týdnů :) V dobu nám maminka donesla z práce pár malých máslíček, které máme rádi. Především pro jejich velikost, která se hodí akorát pro snídani :) Když jsem se podívala, kdy je datum spotřeby, uvědomila jsem si, že budu muset dvě máslíčka obětovat pro tento projekt :D

Na tohle téma mě napadla ještě další řada možností :) Například se v pátek chystáme na výstavu orchidejí, kde bych vyfotila poupátko a velký květ nebo jsem měla připravený stejný typ barevných korálků, které mám v malé i velké variantě. Bylo toho ještě mnohem více, ale dala jsem přednost jídlu :D



10. týden - VODA


Tento týden jsem to stihla docela rychle :) Už delší dobu mám s kolegyní v práci domluveno, že mé volné dny jsou pondělí a středa. Pracovní volno využívám především k focení zadaného tématu. Dneska jsem se probudila do krásného slunečného dne a toho jsem chtěla využít. 

V hlavě mi vířily nápady, co všechno můžu nafotit. Ranní rosu, kapky na mých oblíbených tulipánech nebo nápis (Majda). Sluníčko mě přivedlo na jinou myšlenku - uviděla jsem dekorační kamínky, které máme z IKEI a dlouho jsem je chtěla na něco použít :) 


9. týden - POLIBEK


Chtěla jsem přemluvit pár v mém okolí, jestli mi budou pózovat (Libuška a Honza, Baruška a Michal nebo Péťa a Jakub ...) Viděla jsem scénu, jak se k sobě tisknou a v pozadí bude krásná vyhlídka :) Nakonec jsem to pro nedostatek času musela pustit z hlavy - někdy příště :)

Dále jsem chtěla vyfotit polibek, bez kterého nekončí snad žádná pohádka. Prolezla jsem všechny pohádkové knížky co mám doma a výsledek byl takový, že se na konci na sebe jen koukají, ale pusa žádná :) Asi cenzura :D

Nakonec jsem doma objevila andělíčka, na kterého jsem úplně zapomněla (především na příběh, který se k němu váže). Pamatuji si, že jsem ho měla připravený jako dárek mamince k Vánocům. Další andělíček do sbírky :) Přijdu domů a zjistím, že mamince ukradli peněženku. Smůla, že před tím vybrala peníze na dárky (nejdražší Balantika, kterou tatínek dostal). Chtěla jsem maminku nějak rozveselit, tak jsem jí andělíčka darovala hned ten den :)


8. týden - ČERNÁ A BÍLÁ


Původně jsem se na toto téma těšila. Chtěla jsem nafotit Majdinku s mojí oblíbenou černo-bílou šálou nebo na černé sedačce. Bohužel se mi to nepoštěstilo. Přemýšlela jsem, že bych nafotila chloupky, které mám schované, ale pořád to bolí ...

I tak jsem nafotila něco, co mám s Majdinkou spojené. A to polštář, za který kolikrát schovávala hlavičku (a vypadala potom jako pštros), válela se na něm nebo ho v záchvatu "hrabání" shodila na zem...



7. týden - VINTAGE


Tento týden byl trochu problematický. Nejprve jsem měla v plánu nafotit babiččin krásný prstýnek, který má  snad už 50 let (spíš víc). Tenkrát jí ho pořídila maminka, protože žádný prstýnek neměla a sousedka jí ho prodala, ať "prý" má holka nějakou parádu :) Jednou ho předá mojí mamince a ta (doufám) časem mě :) 

Fotografie pro tento týden vznikla náhodou. Ve středu jsem měla volno v práci a překvapivě bylo v bytě hodně světla. Toho jsem chtěla využít :) Zavřela jsem oči, zamyslela se, co chci vyfotit a najedou to uviděla. Perly... 

Pokaždé když je mám na sobě, cítím se mnohem elegantněji a nikdy nevyjdou z módy (což podle definice splňuje téma). Nejprve jsem tedy vzala takové ty obyčejné, které koupíte v každém obchodě, kde prodávají bižuterii. Nebylo to ono a já chtěla víc :) Pak jsem si vzpomněla, že jsem jedny perly dostala jako dárek ... A tak vznikla tato fotografie :)


6. týden - ÚSMĚV


Měla jsem určitou představu, jaká bude výsledná fotka. Bohužel to vzalo za své hned, jak jsem přišla v pondělí z práce a viděla, že už někdo můj nápad zrealizoval (do jablka vyškrábal smějící se obličej). I když je úplně jedno, že by to bylo podobné, protože i když dva dělají totéž, není to totéž. Ale chtěla jsem zapojit své závity a pokusit se nafotit něco jiného. Další možnost bylo vyfotografovat mého kamaráda ze střední, který používal svůj úsměv jako zbraň snad na všechny učitelky :) Stačilo, aby se usmál a prominuly mu skoro všechno - to, že chodí pozdě, že nemá úkol, že to neumí ... Tak jsem ho poprosila, jestli by mi dovolil ho vyfotit, ale neměl na to náladu a já nechci nikoho nutit, protože by se to odrazilo v té fotce :) Třeba se to povede jindy ...

Dnes jsem měla volno a z okna viděla to krásné počasí. Ideální podmínky na focení. Bohužel mi nebylo moc dobře - čekám, že mě zase přepadne ta moje nemoc, kdy nemůžu asi týden mluvit :-/ tak uvidíme. Jak jsem tak procházela okolo ledničky, tak můj zrak padl na nový magnet s Krtečkem a vzpomněla si, jak ráda jsem se koukala na jeho Večerníček, ve kterém se skoro jen směje :) Najednou mě to trklo ... na poličce mám jednoho plyšového Krtečka z Hiltonu, kterého dávali jako dárek. Popadnu ho a využiji pokáceného křoví před domem. Ještě že tak hezky svítilo sluníčko ... i když to vůbec není žádná zima :-/ Hold Praha je Praha :)


5. týden - PRVNÍ KROK


První krok ... Pro mnoho lidí to představuje něco pozitivního, např. první krok malého raubíře, snídani nebo svatbu. Nebýt toho, co se událo minulý týden, asi bych také tak přemýšlela. Bohužel člověka kolikrát ovlivňuje nálada, ve které se právě nachází - a ta je u mě v tuto chvíli na bodu mrazu (možná i níž) ...

První krok - bohužel pro mě ten nejbolestivější ... Každý, kdo jednou ztratil svého domácího mazlíčka, to určitě potvrdí. Vyrovnat se s tím, že už mě Majdinka nikdy nepřivítá, nebude štěkat na všechno co vidí, nebude pohazovat hlavičkou a dožadovat se pozornosti, abych jí šla dát nějakou dobrůtku, nebude hrabat všechny polštáře a deky, nepřijde ke mě, když je mi smutno, nebude mi chodit tajně spát do postele, jen co odejdu do práce, nebude si na mě stoupat ve výtahu, aby mi dala pusinku, nebude se protahovat na koberci a drbat si záda ... je toho mraky, co už nikdy neudělá ... od teď už bude vše jiné ... 



4. týden - NĚCO STARÉHO


Téma zajímavé - člověk může vyfotit de facto skoro vše, co vidí kolem sebe. Bohužel v současné době nemám vůbec náladu na nějaké focení ... Včera (24.1.2012) byl jedním z nejhorších dnů (ne-li nejhorším) v mém životě. Už nikdy nebude nic jako dřív ... 

Fotku pro tento týden jsem vybírala de facto ze dvou fotek. Tohoto trilobita jsem našla, když jsem se cca před 2 týdny vracela z práce domů. Naučená od tatínka, abych se vždy dívala na zem (protože kolikrát jsme už takhle našli stříbrné řetízky, prstýnky apod.), tak jsem uviděla něco v kameni. Tak to zvednu a on trilobit. Jestli je pravý, to nevím, každopádně jsme si ho dali na výstavku ...



3. týden - BARVY


Tento týden to musela být docela rychlovka - od středy do pátku mi budou seřizovat objektivy na foťák :) ( ale jeden nikdy neví, jak dlouho to nakonec bude trvat).

Když se řeknou barvy, hned se mi vybaví umění. Ať už se jedná o obrazy v galeriích nebo ty, co jsme malovali pro maminku. Štětce, tempery, vodovky, voskovky ... Bez barev by to prostě nešlo :) A street art uměním bezesporu je. Vím, že někteří ho nemusí. Každopádně pokud to někdo umí, dobře se na to kouká :)  Někdo pronesl, že graffiti je - "nenáviděné, opomíjené i milované". Nemůžu než souhlasit :)

Tenhle podpis se mi líbil už dlouho a čekala jsem na tu správnou chvíli ho vyfotit :) Tak snad se to povedlo.


2. týden - DOMÁCÍ MAZLÍČEK


Hned jak jsem si to téma přečetla, bylo naprosto jasné, koho vyfotím. Ani by to jinak nešlo :) Tuhle naší prdelku máme už 12 let. Na čarodějnice jí bude 13 :) Sice nechce spolupracovat - ani se jí nedivím, když jsem zapomněla dobrůtky - tak jsem měla na výběr asi z 6 fotek :D No sice není nejpovedenější, ale vystihuje jí přesně takovou, jaká je :) Prostě na mě dlabe :D

Jinak musím říct, že je pěkně chlupatá. Většinou jí stihneme ostříhat ještě před zimou, takže není pak umolousaná, ale tentokrát to nevyšlo. A máme doma parádního ledního medvěda :D Každopádně to nebude její poslední fotka v projektu :)




1. týden - PORTRÉT


Skvělé téma, ale málo času :) Když jsem se do tohoto skvělého projektu zapojila, už jsem vymýšlela koho vyfotím. Stanovila jsem si dvě podmínky - 1) musí to být člověk, který je mi velmi blízký a 2) fotit se bude venku :)

Nejdříve mě napadla babička Marie. Už jsem viděla, jak se půjdeme projít na Bertramku a vyfotím jí v tom červeném kabátě, který jí tak sluší. Bohužel měla babička domluvenou nějakou akci a já jí tímhle nechtěla moc zatěžovat. Každopádně se domnívám, že budu mít jinou příležitost k focení ;-) 

Takže musel následovat plán B - oslovit mé nejbližší kamarádky :) Libuška bohužel nemohla a tak jsem poprosila Magdu, která se moc ráda fotí :) což jsem v tuto chvíli potřebovala - byla tak hodná, že si kvůli mě nastavila i budíka :D Doufám, že bude mít z fotek radost (určitě to není naše poslední focení ;-)

 

TÉMATA - PROJECT 52